Mísa
Mísa, y, f., misa (zastr. mis, i), miska, miska; mísečka, mistička, y, f. Z pravidla: mísa. Schüssel, f. Vz Mz. 62. M. stříbrná, ši- roká, hluboká, mělká (plytká), malá, křenová, sběrací, ušatá, bradýřská, octová, V., Jg., obětní. Skříň na mísy: police, misník. Š. a Ž. polívečná n. polívková n. na polívku. Rk. Mísy suché, děvky hluché. Č. Aby mu všecko M. na mísu vložil. Vz Hloupý. Jg., Č. Lepší stará m. plná, nežli nová holá. Lepší bažant na míse, než když létá po dvoře. D., Š. a Ž., Č. Tře se mu mísa. Jg. Kdo sjídá do- posledka z mísy, tomu šaty svědčí a bývá volen do výboru. Kda. Jako na mísu něco vyložiti. V. Nevykládej každému všecko na mísu (nepovídej všeho každému). Mlčelivý. Č. Dluh z mísy jídá. Us., Jg. Z mísy stří- leti (srdnatosť svou ukazovati, kde toho ne- třeba. Vz Bojácnosť). Č., Bern. Dvoří se na čtyři mísy a není co na jednu. (Vz Chlubný, Pyšný). Č. Pěkná m. a nic na ní (zevní okrasa, která bídu kryje. Vz Pyšný); Co po míse, když je prázdná. Vz Talíř. Lb. — M., miska u váhy, die Wagschale. Váha bez misek = přezmen. Kom. Vz Miska.