Místný
Místný, co na místě jest, örtlich, Ort-. Kom. M. právo, D., choroby. Rostl. — M. = na pravém místě, vhodný, am gehörigen Orte, passend, schicklich, entsprechend, statthaft. Každá rána bude místná a pevná. Br. Zdá se mi to místné býti. Zlob. Nebude zde ne- místné. Gnid. Rozsudek jistý, místný, hlavní a konečný. Pr. — M. = bez průtahu. M. konec učiniti (hned ukončiti). D. M. právo, Stand- recht, n. — M. = určitý, zevrubný, jistý, genau, bestimmt. Chci vám místnou zprávu o všem dáti. Br. Rozsudek k místnému konci přivésti. Zlob. O takových věcech přemýšleti a je na místném konci postaviti. V. — Vz Místní.