Mizeti
Mizeti, 3. pl. -zejí, el, ení, ztráceti se, pomíjeti, schwinden, verschwinden, verder- ben. Jg. Smysl mizí, D., naděje. Ukazují se časem (andělé), ale mizejí zase. Kom. — komu. Zrak mi mizí. D. Všecko mi mizí a různo leze. Br. — kdy. Což v okamžení mizí. V. V tentýž den mizejí myšlénky jejich. Žalm. 146. 4. — čím. Zahálčivostí a nedban- livostí všecky věci hynou a mizejí. Byl. — kam: v nivec. Vz Nic.