Mluva
Mluva, y, f., mluv, u, m., pronášení zvuků článkovaných co sluchem pojímatelných zná- mek myšlénky, vz více v S. N., řeč. Kat. 1241. Die Sprache. V. Ztratil mluv. D., Rk. Teď se k mluvě chystá. Ráj. Žel jí mluvu přetrhl. Mus. Mluva konversační (pospolitá, obecná), krásná, prostá, surová, důstojná, obrazová n. obrazná. Lahodná mluva jistá předmluva. Km. Obraznosť mluvy. Nz. Lid- ská mluva mořská vlna. Pk.