Mluvení
Mluvení, í, m., das Sprechen, Reden. M. lahodné, obšírné (okliky), široké, přátelské, nemravné, oplzlé, pokorné, příkladné, libé. Jg. Dáti se v m.; od m. se zdržeti; umění dobrého, krásného, lahodného, ozdobného m.; krátkým býti v m.; překážeti v m; m. k lidu; přístup k m.; konec řeči n. m.; nevážný v m. V. Dobré české m. Jg. Způ- sob m. Obraz k m. D. Jeden mudřec pově- děl, že se za mluvení často styděl; mlčením pak kam chtěl obrátil, na tom že jest nikdy neztratil. Rým. Od mnoha m. hlava bolí. Pk. Kde jest mnoho m., tu jest častá lež. 1410. Mluvenie častokrát škodí. Smil v. 607. Stran přísloví vz: Barva, Hana, Kleveta, Koltra, Kůra, Klobouček, Nečisté řeči, Nemluvný, Odseknouti, Ohrádka, Odmlouvání, Peklo, Povyk, Přemlouvání, Pomluva, Papír, Řeč, Slovo, Soudek, Tajemství, Tlachal, Ústa, Váda, Vrzati, Zlato.