MluvitiMluviti. Každý mluví, jak mu pán Bůh dal. Sml. V. 167. Kdo mluví nejvíc, dokáží jen málo. Jirán. 32. M.
někomu sám ze
sebe. XV. stol. Modl. ms. (Mus. fil. 1898. 46. ). Po- řekadla atd. vz v Zát. Př. 49. (m. rozumně), 332b. — jak. Mluví jako mladě straky. Šeb. 220.