Mnoho
Mnoho, kompar. víceji, více, víc; viel, Menge, Grosses. V již. Čech. a na Mor. vždy moc m. mnoho. Kts. Užíváme tohoto slova takto: a) jako jm. podstatného, jež podlé , Slovo' se sklání: mnoho, -a, -u, -o, -o, -u, -em; jméno podstatné klade se do genitivu, jen někdy do téhož pádu, v kterém, mnoho' položeno, vz Spodobení; b) mnoho, -a, -a, -o, -o, -a, -a (mnoho objevuje se v nepřímých pádech s koncovkou genitivu -a), zde je v nom. a akkus. jménem podstatným a pojí se s genitivem, v ostatních pádech jest jménem přídavným a srovnává se s jménem podst. v pádě; c) někdy bývá nesklonné a genitiv jména klade se do toho pádu, v kterém by mnoho býti mělo. Po mnoho dnech. Pass. 573. Po mnoho časích. Půh. I. 285. Což jest pravil před mnoho dobrými. Arch. I. 191. Poslali list s mnoho visutými pečeťmi. Arch. I. 7. Paní mnoho (mnoha) zámků. D. — Vz Číslo. — Substantivně. Mnoho řeči nadě- lati, V., m. práce vynaložiti; m. času zmařiti, ztráviti; m. peněz míti, V. M. získati, vy- dělati, míti. V. M. o sobě mysliti. Us. M. pama- tovati. V. Mnoho mluviti. V. Mnoho co na poli klasů, co na hlavě vlasů. Pk. Mnoha není hoden. Není o m. činiti. V. Nebude se báti mnoha tisíců lidí. Br. Od mnoha let. Har. Z tak mnoha dětí. Koráb s mnohem lidí. Leg. Máš dvakrát, však ne po mnohu jísti. Krab. Ne mnoho schází. M. obilí; m. práce míti; m. radosti někomu činiti; m. lidí, zlata, stříbra; jest nás m.; m. na koho dáti; m. s kým obcovati; m. o něčem přemýšleti; o něco m. se starati. Nt. Ne mnoho jídej a málo zvídej. Jg. Co mnoho, to m.; co příliš, to m. Us. Co m., to příliš. V. Co vhod, to dobro, co příliš, to m. Reš. M. čápů, málo žab. M. vřesku a málo vlny. M. vřesku, málo zisku. M. hluku, málo zvuku. M. řeči, málo skutku. Mnoho zakázky, málo pokázky. Reš. M. hostí, málo jísti. Jg. M. chrtů (psů) zaječí smrť. V. M. dotud ještě vody uteče. Málo sršňů mnoho much zapouzí. Dal. Domnění (zdání) mnoho v pytel vchází. Kdo m. mluví, buď lže neb se chlubí. Kdo má široká plece, ten m. unese. V. Kdo m. slibuje, málo plní. Reš. Kdo si mála neváží, po mnohu ať ne- baží. Trnk. Na mnohu ani na spěšnosti ne- záleží. Aesop. Není nás na mnoze. Sš. P. 575. Koráb s mnohem lidí pro velikú búři na moři tapá. Pass. Ve mnoze jsem zemiech byl (m. zemí. Vz Spodobení). Výb. I. 118. Mnohu pánóm káza hlavy stieti. Dal. 102. Po mnohu časech. Pulk. 139. Vz Spodobení. Mnoho písku, málo zisku. Us. Kde jich mnoho velí, tam se mysl dělí. Pk. Co je m., všecko škodí. Vz Šetrnosť. Lb. To je příliš mnoho = to jest až přes čáru. Č. Ne mnoho po nich. Č. Jak mnoho (m. kolik) vás tam bylo. Us. Vz Mnoho-li. M. jako na cestě prachu, jako na louce sena, jako na roli žita, jako na stromečku listí, jako máku drobného, jako na trně trnek, jako čečiny, jako lista. Sš. P. Nebo málo Čechóv proti mnohu Švábóv jdieše. Dal. 166. — Adjektivně. Spisy před mnoha věky vydané; po mnoha letech; ko- satec na mnoha místech se nachází; před ne mnoha dny; v ne mnoha letech. V. Věž s mnoha okny. Har. Mezi mnoha sty příklady se sběhlo, že. Plk. Mluvil jsem o tom s mnoha lidmi. Us. S kolika vozy. Žer. L. L Vz Kolik, Málo, Km. 1876. str. 4. a Mkl. S. 58. — Stran přísloví vz ještě: Čára, Krk, Kůže, Ucho. — Mnoho neklade se z pravidla ve větách záporných do genitivu, vz Gt. záporu E, Ne a Akkusativ; při supinu také ne. Vz Supinum. — Který pád se klade, tážeme-li se: kolik? Vz Akkusativ. — Vz Mnohý.