Moknouti
Moknouti, knul a kl, ut, utí = mokrým se stávati, vlhnouti, nass werden, V.; měknouti weichen, eingeweicht sein. Jg. — abs. Oni mokli co doch. Kom. Len mokne. Us. — čím: zmokli jsme deštěm. Jg. — komu od čeho: Mokne mi kožich od té husté mlhy. Sych. — v čem: v slzách m., L., ve vodě.