Motyka, motyčka
Motyka, motyčka, y, f., krace, kratec, kopáč, klučnice, štěněr, ve mlýně: kypřice Šp. O původu vz Mz. 257. Eine Haue, Reut- haue, Reute, Hacke. V. Mot. má způsob sekery, toliko že ostří na příč má; krace má ostří téměř srdcové, nosatec končité jako roh. Jg. M. špičatá: špic, špičák, no- satec; s čepelem srdcovitým: krace; jsou-li dva —tři rohy místo čepele: kopáč. Š. a Ž. (Walter). M. viniční (má podobu tříhraného štítku). Čk. Motyčky koňské (okopávací brány). Vz KP. III. 232. M-kou trávu ple- niti, něco kopati, okopávati. Kom. Jsi jako nabroušená m. D., Lb. Vz Hloupý. M. se rozehrála (o neohrabaném). Č. Když pán Bůh dopustí, i m. spustí. Auch eine blinde Henne findet ein Korn. Dch., D., Č. Tobě nic nesvědčí než m. Na Mor. Z motyky střeliti nebo: Jakoby z m-ky střelil (něco hloupého učiniti). Vz Hloupý. Č., Rk. Sá- pati se m-kou na slunce (= marně hroziti). Vz Vyhrůška. Č. Ty m-ko (tupý jako m. ); Co kolébka kolébala, to m. zahrabala. Pk. Vz Motyčka.