Moudrosť
Moudrosť, i, f., die Weisheit, Klugheit, Gescheidheit. V. M-stí osvícený, obdařený, ozdobený. V. Rostl věkem, také m-stí. Lom. M. svou v něčem vynášeti. Br. Neobsáhlá m. boží. Sych. M. přichází s léty. L. Zuby m-sti (dva poslední pozdě rostoucí). Jg. M. světa n. světská (philosophia), m. nebe n. nebeská n. božská (theologia). V. V čubě nosí moudrosť (vz Hloupý). Lb. M. jest bra- nou svobody. Rb. Netoliko m. mudrovati, leč věděti, kdy nemluviti, ale mlčeti. Pk. Kto skúpě mluví znenáhla, k tomu se jest múdrosť stáhla a kto blece sám se chvále, od toho jest m. dále. Mus. M. jest nejby- střejší oko člověka; M. beze ctnosti jest květina bez vůně. Km. Všeliká m. od pána jest; M. s hůry jest. Kom. M. o něčem míti. Chč. 449. Vší m-sti, počátek (nikdo se mou- drým nenarodil). Č. Jest u něho (v něm) m-sti jako na dlani vlasů (jako v komáru sádla). Vz Hloupý. Č., Lb. Vz Rb. str. 268. — M. boží, festum sapientiae, dne 17. pro- since. Gl. 158.