Moudrost
Moudrost zostúpila teda k zemi a šla ku tým predo všemi, pri ktorých na svoj statek najvätší videla nedostatok, ku neve- domcom a hlúpcom: tu však nikto nebol kupcom. Keď tu nič neutŕžila, k múdrym sa obrátila. A hla, títo všetko zakúpili honom. Zbr. Baj. 43. M-sti neposlední čásť jest moci raditi sobě i věcem svým. Kom. Tuze veliká m. bývá časem veliké bláznov- ství. Rubeš. Vědě jednoho krále múdrého nad vše múdrosti. Kat. 480. Plný ducha sv. a múdrosti. Pass. Povýšené múdrosti páni nám přízniví; Protož vaší moudrosti prosíme za naučení NB. Tč. 36., 90. Nepo- máhá žáden pút k múdrosti, když sám seba človek nosí chodíc v bláznivosti. Glč. II. 119. M. dražší jest nade všecko zboží. Vulg. Přísl. 3. 15. Múdrosť jest dražší než i žádné (quilibet) sbožie. Alb. 23. By jej čsti, múdro- sti učil. Alx. Aby jedni od druhých múdrosť táhli, schöpfen. Št. Z pošetilej nemndrosli múdrosť nevyskočí. Us. Té. S múdrostí jest dojíti všeho. Ezp. 1614. Múdrosť dlúho ne- muož tráli, ktož chce na ni leně tbáti. Sv. ruk. 266. M- ticho chodí. Tč. Kdo blece sám se chvále, od toho jest múdrosť dále. Výb. I. 959. Z přielišné m-sti nemuož býti statečnosti. Krnd. 216. Opatř se m-stí pro život ten, budeš i ostatním zaopatřen; Štěstí nás někdy hledá, ale m. chce býti vždy hledána. Us. Hkš.