Moudrý
Moudrý, pol. madry. Cf. čínské: man- darin. Šf. Strž. I. 587., III. 533, Mkl. Etym. 201. Múdrý prý memuší skákať, dyž žena vízdá. Ľ Dormažl. Jrsk. Latiníci hyzdí knihy české, aby jen sami múdři byli vidíni, für weise angesehen worden. Št. Treskci m-ho a bude té milovati. Hus I 241. M. žena muži moudroať dává. Brodž. Zle nohoum pod nemoudrou hlavou. Mudr. 319. Druhý den vždycky moudřejší. Exc. M. chybí-li, chybí neskoro, ale sporo. Jrsk. Kdo chodí s m-mi, moudrý bude. Cf. Blázen. Tu nej- lépe býva, kde moudří vládnou; M. ne- skrblí, však také nemrhá; M. více mysli, nežji mluví. Sb. uč. Múdrý strpí bláznivého a ne blázen podobného; M. aobře hledí, kde jaká věc sedí; Lepší m. muž než silný. Us. Té. Moudrým ten se darmo zove, kdo neumí radiť sobě; Moudrá i v tom pozná se hlava, že, co musí, z dobré vůle koná; M. jest nejbohatší, ale nenosí bohatství své na ramenou, nýbrž v srdci; Není ten m., kdo mnoho ví, a'le ten, kdo ví, čeho třeba. Us. Hkš. Sám u sebe nebývaj moudrý; Nenie nemúdřejšího, než kto múdře mluví a zle činí: Múdrý sčestie na nesčesfie ne- sadí, smluví se raději než svadí. Krnd. 170., 211. Člověk múdrý lepšíť bývá než ten, jenž hradov dobývá. Ezp. 1619. M. v hádce ustoupí; M hlava nedbá na hloupá slova. Us. Bž. M. bez hádání uhodne. Lpř. M. ne- podléhá přírodě. Bž. exc. M-mu i mútev lízati. Smil M. na vrchu zastaví. Výb. II. 727. M. ucho nedbá hloupých řečí. Pk. — z čeho. Nejsem z něho m. = nemohu jeho povahy vyzpytovati. Brt., Vk. — jak. M. jako čep. Šml. M., jak Šalomounovy gatě, Us. Bayer., jak Šalamúnova košula (řiť). Val. Vck. Tys tak m., jak já hlúpý (tak říká, komu se praví, že je hloupý). Us. Šd. — Podlé světa byl moudrý. Bart. 10. — n t čem: na řemeslech. Výb. I. 337. —v čem: ve věcech politických. Posp. — komu. Ne- bývaj múdr sám sobě. BO. — Titul. Službu naši Vaší milosti vzkazujem, múdří a opa- trní páni. NB. Té. 92. — M., os. jm. Tk. V. 72.