2. Mouka
2. Mouka (zastr. múka), moučka, y, f., instr. sg. moukou, ne: mukou, to by bylo od, muka, y. ' T. O původu vz Gb. Hl. 141. M., moučný, vz Ou. M. je prášek, povstá- vající mletím obilí a prosíváním plev zba- vený. Vz S. N. a Kk. 113. Das Mehl. Mouka přední nejčistší slove: běl, výražek, vyrážka, pol. květ. M. výražná, vyražená, bělná, že- mlová, Semmel-, Mundmehl. D. M. přední bílá (běl), bobová, zadělaná (Vorteig), prosná n. z prosa, V., zadní, hrubá, režná n. žitná, ječná, krachová n. chlebná, pšeničná. D. M. cukrová, stuchlá. Jg. Černá, zadní (podběl, podbělka); prostřední, zábělka; syrová, suchá, Šp., šrotová (ze šrotovaného obilí, první se- jití). Vys. Mouka dvounulová (nejjemnější), jednonulová, číslo první, druhé, třetí; jíž- ková; dortová (bílá). Us. M. královská, ka- mencová, krupařská, krupičná, pekařská, prachová, parní, Kh., kukuřicová, čočková, bramborová, lisovaná. S. N. M. mandlová (krášlicí prostředek). Vz Prm. III. č. 8. M-u provětrávati, přesypovati, přehazovati, mí- chati. Š. a Ž. Pytel, mlýn, síto, necky na mouku, Šp., jídlo, knedlík, kaše (na Slov. pípka, pamrla) z mouky. D. Prášek, uzel mouky. Us. Mouku zamísiti, D., zadělati. Us. M. zapáchá stuchlinou. D. Mouku utopiti, (moc vody n. mléka při zadělávání do ní naliti). Šp. Perník moukou prohoditi. Šp. Varuj otrubo, jde bílá mouka. Č. Syt Havel mouky. Dva tvrdá kamení řídko dobré mouky namelí. L. Což na placky, když není mouky. Jg. Moc m-ky (vz Mlčeti). Lb. Ani z raži nebýva vždy múka. Mt. S. Kterak se po- znají příměsky v mouce, o tom vz Prm. III. č. 20. Na Mor. m. snědá (černá), oděrová (zadní). Mřk.