Mouřenín
Mouřenín, a, m., mouřenin, z latin. Maurus, s příponou -ěnín, jako: měštěnín; černoch, der Mohr, Neger. M. nebude bílým, by ho více myl. V. Murín nebude bielým. Mt. S. M-na bíliti (marnou práci konati). V. — Mouřenínka, -ninka, y, f., die Mohrin, Negerin. D. — Mouřenínský, -ninský, Mohren-. M. země, hlava. Jg.