Movitý
Movitý = jmění mající. M člověk. Půh. II. 348. Ta bieše jedna žena veliká a ra-tá. Bj. J'mu Bóh byl domovit, i byl tiem vždy viece movit. L. Ap. Má jiného (rukojmč) postaviti tak dobrého a m-ho. Arch. VII. 621. - M. = mohvitý. Cf. Poletný, Nemo- vitý, Nemohovitina, Hýbati (dod.), Hýbavý (dod.). Na Třeboňsku ruchomý. M. a nemo- vité věci. Tov. Zboží m. i nemovité. Půh. II. 5. M. kotel parní, stroj parní. Hrm. 17., 90.