Mrav
Mrav. Mkl. Etym. 216., Rk. Sl. M spo- lečenský. Vlč. Dívka mravů lahodných. Mus. 1880. 445. České mravy a obyčeje. Dal. 7. až 8., 133., 136., 141., 167., Ukaž. 33. Cti měnie m-vy, ale řídko v lepší. GR. Mravy i cnosti chcú být v společnosti. Mor. Tč. Kdo má trpké mravy, není v mravoch zdravý; Rozličné mravy rozličnosť v obci spósobujú, nekdy s hodnosťú neb s vekem v mnohých sa zmenujú Slov. Tč. Každý hoví mravu svému. Us. Bž.