Mrhač
Mrhač, e, m., člověk marnotratný, der Ver- schwender, Schwelger, Prasser. Pakli by byl bratr starší mrhač neb bez smyslu, pán země neb hejtman má jiným sirotky opatřiti. T??. 82. Ale byl-li by týž manžel mrhač. Kol. 46. M. statku. V. M. života svého. Jel. M. na- posledy s hanbou do Nouzova a Chudobic táhnouti musí. Č. Já řekla: Dobře jste udě- laly. Což bych měla dáti mrhačuom, protož manželu svému dala sem všecko. Svěd. 1568. Mrhačům se rozum trousí, až se vytrousí. Km. Ptáček mrháček, vz Plat. Vz Marno- tratný, Mrhák.