Mrkev
Mrkev, mrkvička, pastinaca, 1402., dau- cia. Byl. 15 stol. V MV. pravá glossa. Pa. Cf. Kram. Slov., Mkl. Etym. 192. Mrkev pařížská, dlouhá, polodlouhá, obrovská, an- glická, brunšvická, ranná. Dlj., Rt. Cf. Rosc. 158., Slb. 587, Mllr. 40., Čl. Kv. 345., Schd. II. 300., Rstp. 752. Kto na nove (mesiaca) m. seje, bude mu búzatá. Vz Búzatý. Slov. Dbš. Obyč.59. — Hádanka: 1. Zelená jsem jako tráva, tráva nejsem, žlutá jak vosk a vosk nejsem; duši mám a člověk nejsem, ocas mám a pes nejsem, hádej, co jsem ? Slez. Šd. 2. Sedí panna v komoře a vlasy má na dvoře. 3. Sedí panna ve světnici, má vlasy až na ulici. Brt. Dt. 144.