Mrskati
Mrskati, mrskávati; mrsknouti, knul a kl, ut, ntí; mrštiti, il, ěn, ění. M. = hbitě házeti; bíti, šlehati, lupati, práskati. Jg. — koho, co. Kluka, vlnu. Us. — čím. Lev oho- nem mrská. Jg. Ryba sebou mrská. Us. — čím kde. Ryba sebou mrská ve vodě. — koho čím: metlou, žilou, bičem. D. Mršť valachem berana, budem skákat do rána (smyčcem struny na houslích). Zlob. — čím, kým o co: o zem. V., D., Sych. — čím po kom. Saul mrštil kopím po Davidovi. Svěd. Okem po někom mrsknouti. Us. Mrskl po něm okem, až se zajiskřilo. Sk. Kamenem po někom mrštiti. Svěd. — kým kam: pod kolo, Aesop., pod stůl. — koho kam: do hlavy kamenem (uhoditi). Us. Nedarmo se dal v zadek m. Vz Chytrý. Č. — koho přes co. Někoho přes měšec mrskati (na penězích pokutovati). V. — čím na koho. Na spa- nilou Venuši okem m. Gníd. Vida, že je čas, mrskl se naň. Štěstí, BN. — koho zač. Vz Krejcar. Č.