Mrť
Mrť, i, f., vše co odumřelo, mrtvina, mrlina, sněť, das todte Wesen. D. — M. na ráně, mrtvé maso, hnijící částky, todtes Fleisch, der Brand. Sal., Lk., Ja, — M. u jirchářů, co se s rubu (se strany vnitřní) od kůže seškrábe, zmízdří, das Schabaas, der Schund. D. — M. nebo úžeh, choroba rostlinná za- kládající se v černání a vadnutí listí a jiných částek rostlinných, der Brand. — M., uschlé chamradí na stromích, chomůr; stelivo lesní. — Kat. 2799. Dürres Reissholz, Gesträuch. — M.. země, země mrtvá, neúrodná, taube Erde. — Na mrť = na caparty, cele, ganz und gar. Louku do mrti spásti (zcela). Us. — Jg.