Mrtvožer
Mrtvožer, u, m, sarcophagus, der Sarg- stein. Šm. Mrtvý = umrlý. Ž. wit. 87. 6. Mezi m-mi. Ž. wit 87. 6. O m-vých jen pravdivé (mluv). Dch. Stražiti na mrtvo (je-li vnada na udici tnrtva). NA. IV. 120. Nesli sú jeho sluhy mrtva. Bj. Nechal ho mrtva na ulici ležati. GR. Odnesli ji za mrtvou domů. Us. Vk. Zkouší na mrtvém meče (pomlouvá nepřítom- ného). Bdl. Vstal jest z mrtvých. Št. Kn. š. 12. Drží jako mrtvý v zubech (pevně). Us. Sláma. Kaj se mrtvé dítko narodí, tam se každý hřebík zapotí (tam mají veliký zá- rmutek). Slez. Šd. Pověry o mrtvých vz v Mus. 1856. 63. M. pes nekouše; Mrtvý necítí, kde a jak leží. Us. Bž. — Hádanka: Sto prstů, pět krstů, štyry duše, pět hlav. (Když čtyři živí mrtvého nesou). Brt. Dt. 156. — jak. Když by mrtva na poly. Výb'. II. 19. — na čem: na duši. Hus I. 20., II. 357. — čím: hříchem. Hus I. 144. — M. země, salsugo, Ž. wit. 106. 34., temnota, Kká., cesta (kterou se mrtvoly na hřbitov nosí), Brt. D. 161., voda řeky (kudy se plavili nelze), todtes Wasser, Dch., klid, Stč. Zem. 22., kosť (navní), Brt., body, Mj. 70., bavlna (v níž jsou nezralá vlákna), Mour., uhlí (mrtvina), Hř. 39., viera, Št. Kn. š. 16., zpráva, vz Zpráva, Lpř. Dj. I. 2., právo (zaniklé), Us., poloha kliky, pístu, die Todtenpunktslage, vz Mrtvina (konec), Šmr. 85., úhel u hradeb, NA. III. 142., chod šroubu. ZČ. I. 27. Pakli zrno mrtvo bude. Ev. olom. A ten starosta mrtvým snem tak poražen, ež jeho nikde až do smrti Nemohl vzbuditi. Pass. XIV. Uhel živý přiložený k jiným i mrtvé (uhly) obživuje. Us. Aby všecky Nechuti, nesnáze atd. na věky mrtvy byly. 1449. Mus. 1880. 404. My to za věc mrtvou (odbytou) pokládáme. Wtr. Aby nedrželi peněz mrtvých (bez zisku). Výb. II. 792. — Hádanka. Mrtvý vleče živého z hor (hřeben, veš, vlasy). Mor. Brt.