Mříti
Mříti, mru, mřeš, mře, mřeme, mřete, mrou; mři; mra (ouc); mřel, mření. Mrl, zastr. = mřel. Umírati. Vz Dříti. M., lit. mirti, skr. koř. mr, mar, lat. morior, mors, něm. Mord. Schl., Fk. 148., 150. M. =život skládati, sterben; hynouti, mdleti, schmachten, sterben. — abs. Srdce nejprv jest živo a naposledy mře. Kom. Včely a laštovičky ne- scípají, nýbrž mrou. Us. Mřel také dobytek. V. — co: Hlad a žízeň m. = hladem a žízní. Leg., St. skl. Vz Akkusativ. Hlad (hlady) m. = hlad míti; hladem m., vor Hunger sterben. Na Mor. Mřk. — na co: (jména nemocí kladou se do akkus. s předložkou na. Brs. ) M. na souchotiny, Bart., V., na hrozné bolesti, Br., na zimnici, na dnu, Zlob.; na morní bolesti m. Pref. — kde: ve světnici, v posteli, na poli, Us., na kříži m. Bel. — pro koho: Spasitel pro nás zemřel. Us. — čím: strachem, milostí (láskou), V., žízní, Štelc. M. horkem. Let. 401., zimu Št. kn. šest. 106., V., radoščemi, St. skl. III. 19., hořem, Pass. 557., morem. Bart. 351. Srdcem m. v túhách. Kat. 16. Náhlou smrtí zemříti, V., hladem. Dal. 149. Závistivý štěstím svého bližního mře. Kram. — po kom, po čem = bažiti, chmachten. Po cti a chvále m. V. Až mře po tom. Na Mor. — za kým, za čím = toužiti, schmachten. On za ním mře. Us. — jak: S radostí mřeli (upálení). V. — jak dlouho. Od rána do večera umíral. Celý den umíral. Us. — za koho: Že mru pro velikú lásku za vás. Chč. 611. — od čeho: od těžkého poranění m.; od meče m. Št. Od žízně zemříti. Flav. (O věcech, které jsou příčinou smrti. Brs. 102. ). — proč. Pro psí smrad brzo m. Dal. 134. Vz M. za koho.