Mříti
Mříti. Mr?ti mori z merti, r se přesmyklo a e v ? se dloužilo. Mkl. aL 2. O tvarech vz Bž. 185., List, fil. 1883. 137., 138. Cf. Umříti, Zemříti, Mření (trnutí), Mkl. Etym. 190. — co: hlad. Hr. ruk. 31. (v. 40.). Nedáme ti hladu m. U Příbora Kol. ván. Cf. Brt S. 35. 2. a. — nač. Rodíme se na smrť a mřeme na vzkřes. Rus. Šd. — kde. M. v otroctví. Kká. Na rtu mřelo slovo. Vrch. Mra na kříži. Hus I. 150. — jak. Lidé mřeli na potkání. Us. Rgl. — čím: zimou Št. Kn. š. 106. — za kým. Od tých čias ale len za ňou mrel. Dbš. Sl. pov. 8. 25. Ona za ním zrovna mře. Sk. črt. 160. — zač: za volnost, Kká. K sl. j. 6., za svo- bodu. Hdk. — M., für die Kälte stark em- pfindlich soin. Cf. Mřivý. Mtl.