Musika
Musika, y, f., lépe než muzika, z řec., hudba; nauka o hudbě. Rk. Die Musik, Ton- kunst. Vz Hudba. Choralní n. hlasová m., Vokal-; s nástroji, Instrumentalmusik. D. M. po všech hlasiech umie jíti. Anth. I. 91. — M., sušené švestky a hrušky dohromady sva- řené. Us. — Má tichou musiku = svrab. Us. — M., v již. Čech. musiky, pl. = ta- neční zábava. Jíti k m-ce. Us. — Musikalie, í, pl., dle, Gymnasia, ' věci n. skladby hudební, Musikalien. — Musikalní, hudební, musi- kalisch. Impost musikalní = daň hostinských z hudby. Rk.