Muška
Muška, y, f., z lat. musea, vz Moucha. V. Je nepokojná muška (rád sváry působí. Vz Nesvorný). Č. M. svatojanská, světlomuška, na Mor. svatojanek, cantharis nocticula, die Lichtmücke; vodní, jepice, das Haft, V.; vinná, culex vinarius, die Weinmücke, V.; obilná, gurgulio, der Kornwurm. V., Kom. M. nebojí se obuška. Pk. M. mu na nos sedla (rozhněval se). Mt. S. — M., mšice. Vaň. — M., u ručnice znaménko na hlavni, dle něhož se střílí. Us. Das Korn, Rieht-, Visirkorn, die Fliege, das Absehen. Znamení to bývá obyč. mosazné nebo stříbrné. Vidí-li se při míření puškou větší čásť mušky, slove plná m. (volles Korn), vidí-li se jí však málo, slove m. neplná (spitziges, feines Korn). Šp. — M., das Schminkpflästerchen. M. přile- piti. D. — Mušky, prchnily, strupy, malé vředy na patách koní, die Mauke. Ja. —