Muž
Muž. Cf. Bž. 75., 77., 87., 118., Šrc. 250., 259., Mkl. Etym. 201. Mužmi. Ž. wit. 25. 9. Od muže k muži. Lpř. Sl. I. 53. M. z lidu, vědy. Šml. M. velikých skutků. V. Vyznali před dvěma mužoma. NB. Tč. 240. Poctiví muži, obyvatelé mésta Hradiště. List. hrad. 1478. Osm set muží. BO. S mužmi. ZN. Býti za jeden muž. Bž. 86. Kritické ocenění těchto pověstí ještě svého muže očekává. Šf. Strž. II. 589. Ženu čepec ozdobuje, ale muža brada; U ženských se krása žádá, u muže zas brada. Us. Tč. M. jak na dvě strany nůž. Řezn. Muže oděnie ne zdi brání. Výb. II. 1193. Muži ledoví. Vz Stč. Zem. 768. Chce-li pámbu z muže učiniti blázna, vezme mu ženu. Ve východ. Čech. Rgl. — M. = manžel. M. a žena. Vz Zř. zem. 461., 694., Cor. jur. IV. 3. 1. 406., IV. 3. 2. 423. Muž so ženou ako deti pod stenou, hneď schlpia, hneď pomeria sa. Orl. XI. 11. Nože, mamko, nože už, či ma skoro dáš za muž? Sl. spv. V. 185. Cf. Dráti se kam. Ruža som ja ruža, pokial nemám muža; až bu- dem mať muža, spadne so mňa ruža. Sl. sp. 207. Strach před mužem, androphobia. Eliška vezena jest z Prahy za muž do Fran- couz. Let. 12. Milá židovko, nech mne, jmám jíti za muž, po svadbě zaplatím. NB. Tč. 18. (203.). Dal mě za muž. Půh. II. 209. Otec mne za muž vydal. Ib. I. 367. Za muže měniti koho. GR. Nechť by pil a i bil, enom kdyby byl (říkají vdavek chtivé ženy); Lepší slaměný m. než hedbávné děti (říká vdova). Val. Vck. Mladá žena, starý muž: tvrdé maso, tupý nuž. Brt. N. p. 270, Šel bratr se sestrou a muž se ženou. Dostali tři jabka a podělili se tak, že každá osoba dostala po jablku. (Byl bratr, sestra a se- střin muž). Brt. D. 160.