Boleslav
Boleslav, a, m., jméno mužské. Jakožto jméno města bylo až do 17. stol.rodu muž.: Mladý Boleslav. Kniha vydaná v Mladém Boleslavi. 1519. Od té doby jest rodu žen. Vz Chrudim, Retnice. Jir. Genitiv: Bole- slavi: do Boleslavi (dle: Kosť), někdy také: Boleslave. Boleslava, Čáslava, Soběslava atd. mluví někteří skloňujíce tato vlastní jména měst dle ,Ryba,' což chyhné jest. Nebo tato místní jména jsou, jak již Č. ve Čtení o srovnav, mluvnici (na str. 167.—169.) učí, vlastně přídavná jména přisvojovací, utvo- řená od příslušných jmen osob; jako na př. z jména pán povstalo páň (pánja, pánje), z jména čłověk: čłověč (čłověča, čłověče) tak i z jmen osobních Boleslav, Čáslav, So- běslav : Bolesłav (Bolesłavja, Bolesłavje) atd. Doplňovalo se k nim jméno muž. rodu na př.: hrad, dvůr, tedy: Bolesłav' (hrad), gt. Bolesłavja (hrada), přehlasováním: Bolesłavje, v písmě: Bolesłavě, dat. Bolesłavju, přehlas. Bolesłavi atd. To jest nejstarší skloňování. Časem však přišla jména tato, změnivše rod, pod vzor ,Kosť a tento dávno Dokonaný skutek nutno již uznati, ač ještě v 16. stol. některá z nich muž. byla rodu, tím jakož i genitivem v -ě ukončeným na starý původ upominajíce. Formy však Boleslava, Čáslava atd. (dle ,Ryba') nikterak nelze vysvětliti. Naopak zase táhnou mnozí jméno Jihlava, -y, pod vzor ,Kosť (na př. do Jihlavi, v Ji- hlavi) proti všem dobrým pramenům staré a střední Doby. Mš. Do B—vi dlužen za kozy. Č. — B. Stará, B. Mladá (Boleslavia junior, Neo-Boleslavia). Jg. Bunzlau. B. Slezská n. Boleslavec. S. N. Boleslavan, a, m. — Boleslavský. — Boleslavsko, a, n.