Mužský
Mužský, kompar. mužštější. — M. = muže se týkající, k němu se vztahující, Manns-, männlich. M. šat, oděv, krejčí, rod, tvář, hanba (úd mužský); stůl jest mužského rodu; plod, hlas, Jg, věk. V., kmen (rod po meči; ženský kmen: rod po přeslici), pokolení (po meči, po straně meče), J. tr., švec. Rk. Vl- čího máku voda jest dobrá proti pokažení mužského nádobí. Čern. Mužské tváři ne- poznala (čistá). V. Ot mužské rány bývá veliká muka. Dal. 10. — M., subst., člověk mužského pohlaví. V. V Želivsku pl.: muzci nejsou doma. Sř. — M. klášter (naopak: panenský, ženský). Das Mönchskloster. D. — M. = srdnatý, zmužilý. M. udatnosť (zmu- žilosť), srdce, mysl. V. — M. víra, vysoký Bodlák, mačka, eryngium campestre, die Mannstreu. Reš.