-my
-my koncovka 1. os. pl. Učiňmy jemu malú sienci. Bj. Márny sě pyšně. Výb. I. 946. 2. Liud, jejž srny spatřili. Jir. Anth. I. 3. vd. 59. Posud hl. na vých. Mor. a ve Slez. Mámy letos velké vydávky. U Opavy. Klš. Už se chranimy z pole (stěhujeme). Laš. Brt. D. 218. Volámy. U Žalkovjanů v Kroměřížsku. Brt. Osv. 1884. 33. Ať mamy čim platit. U Lichnova na Mor. Ne- semy majíček. U Zabří. Sš. P. 771. Na Lašsku má 1. os. pl. všude příponu -my: nesemy, pijemy, chvalimy, vołamy, kupu- jemy; přípona -me slyší se jen v Příboře a ve Frýdlantě. Brt. D. 121. Cf. -ma, Gb. Hist. samohlásek 78., Gb. Hl. 79.