Mýdlo
Mýdlo, a, n,, z my (mý-ti), a přípony -lo, d jest přídech, vz D. Mýdlo či mydlo? vz -dlo. M. se dělá z loje hovězího n. skopo- vého louhem n. draslem, solí a dřevěnými kadluby. Pt. M., směsice z loje neb jiné mastnoty a ze soli alkalické svařená. Jg. Die Seife. M. alikantské, ammoniakové, an- timonové, balšánové, olivové, benátské, ben- zoinové, bílé, bylinné, černé, čpavkové, deh- tové, domácí, draselnaté, draslavé, enkau- stické, francouzské, galbanové, glycerinové, guttové, helmontské, hnědé, horní, husí, ja- lapové, jodokaliové, jodosirnaté, kafrové, ka- kaové, kamenné, k holení, klihové, kokosové, kovové, křemenné, krystalové, kulovaté, kvajakové, lékařské, lojové, mandlové, mar- morované, marseillské, mazavé, měděné (Prm. ), měkké, natronové, obyčejné, olejové, pal- mové, pemzové, pískové, prosvítavé, proti krticím, průzračné, pryskyřicové, punické, rosmarinové, rtuťní, sirné, sodnaté, sodové, surmíkové, španělské, švédské na oznobeniny, terpentinové, toiletní, tuhé (Kern-), tuhové, tvrdé, vápenné, vlněné, voňavé, vonné, vind- sorské, voskové, zelené (Schmierseife, Prm. ), z tuku jaterního, železité, žloutkové, žluční, Kh., S. N., Pt., Nz., na zašlé kovy. Vz Prm. III. č. 19. O přípravě a druzích mýdla vz. Šfk. 434., 494., 500., 527. Kousek mýdla po prádle zbylý: spěrek, spěreřek, štěrek, omydlek. Us. Brousek mýdla. Us. M. běličů Kram. Donesen jí ručník nový, ručník nový, nebílený, kázal jí ho z mýdla práti. Mor. P. 134. Zb. Jako po mýdle, jako z mýdla = hladko, jakby mazal. Cesta jako po mýdle. L. Jde tojako po mýdle (jako po másle). Vz. Snadnosť. Č. Pravés mýdlo. Vz Rozmazaný, Tělo. Č. Zaživeš toho, co pes mýdla (zle, nic ti neprospěje). Jg. U prádla na mýdle spořiti jest marnotratnosť. Hnš.