1. Mysl, i (ne
1. Mysl, i (ne: e), f., myslička, zastr. myslice. V obec. mluvě genitiv mysle. V již. Čech. mysel, sle. Kts. Instr. pl. myslemi (mysimi bylo by tvrdé). — M. = síla du- ševní, kterouž myslíme, die Denkkraft, das Gemüth, der Geist. M. slídná, k učení, roz- tržitá, V., Jg., tvořivá (fantasie), původní, živá, čilá, krasocitná, mravná, zdravá, chorá, nábožná, důvtipná, vzdělaná, nevzdělaná, v něčem zběhlá, veselá, něčím navnaděná, tupá, chatrná, ospalá, hubená, hloupá, těkavá, zarytá, pomatená, bláznivá, šílená, bezcitná, tvrdá, měkká, těžká, kyselá, nevrlá, plachá, vášnivá, mdlá, vrtkavá, svévolná, nezbedná, rozpustilá, divoká, bouřlivá, splašená, běsná, pominutá, vzteklá, Pž., skumná, rozbírající, přemítající, bystrá, osvícená, moudrá, hlu- boká, cituplná, citlivá, praktická, zmužilá, rozhodná, blažená, skleslá, zahořčená, lenivá, hrdinská, Hš. (vz S. N. ), spokojená. Ml. Ostrosť, bystrost', horoucnosť, osvícení, kolácení, ba- hnění, zmatení, pomatení, povaha, hnutí, vada, stav, položení, míra mysli. Jg., V., J. tr. Řeč jest ukazatel mysli; myslí praco- vati (mysliti); ostré mysli a vtipu; m. k ně- čemu přiložiti; z celého srdce a ze vší m.; mysli i uší pozdvihnouti; všecku m. i my- šlení na něco obrátiti, odložiti; všecku svou m. na něco vynaložiti; v m. (na mysl, Kat. 530. ) bráti, vzíti něco; k mysli připustiti; jiné na mysli a jiné na jazyku míti; na m-i míti (Chč. 609. ), přemítati, rozmítati, rozbírati; v mysli vážiti; myslí prohlídati; v mysli své a hlavě něco přemítati, rozbírati; v m-i zploditi; něco si v mysli složiti; na m. při- jíti, padnouti, připadnouti; padlo, přišlo mí na m.; o něčem v mysli si rozjímati; v m-i si něco vložiti, vkořeniti; v mysli své něco složiti; v mysli, na mysli něco míti, uložiti (Troj. 375. ); něco z mysli pustiti, vypustiti; na mysli, v mysli ležeti; z mysli vyjíti, vy- padnouti, vycházeti, neskládati; v mysli za- chovati; v mysli a srdci nositi; na mysli zděšený, zmámený, vytržený, vyražený, roz- mařilý, tržený; trženi na mysli; z mysli vy- raziti; mysli si nakloniti a přivábiti. V. Věc nešťastně předsevzatou z mysli složiti. V. Buď vždy mysli ustavičné. Smil v. 1575. Dyť ty mně nemožeš z mé mysle sejíti. Mor. P. 342. Zb. Já si na mysli rozjímám; v m-i se jim to maluje. Kom. To mu ani na m. nepřišlo; Kdo by to myslí pochopil? Br. V mysl a paměť něco si uvésti; m. na něco zavésti; slova v mysli roditi; někomu něco bedlivě v m. vkládati; myslí něco stíhati, postihnouti, vystihnouti, přebíhati, obsáh- nouti. Kram. V m. něco pojati. Hlas. To mi nepřišlo na m. D. Kdo druhému v mysli sedí? Č. Tajení v mysli. J. tr. M. jinde míti; m. brousiti. Připadají mu divné věci na m.; tanou mu na mysli divné věci; vnuknouti, vdechnouti, vmítati (podati) v m.; uložiti něco v mysli, na mysli (odhodlati se k ně- čemu); m. vzdělati; mysli poslúchačů dosa- hovati; m. k čemu povznésti; myslí (zrakem) na něčem utkvíti (ustrnouti); upříti m. k ně- čemu, v něco. Nz. Něco myslí pochopiti; na mysli si něco představiti; m. hrůzou užasla. Zk. M. z míry a váhy připraviti, vyšinovati, vyvésti. Bs. Jakou (píseň) já na mysli mám. Er. P. 258. Prav, což jest na mysli. Smil v. 575. V mysl vkládali to, čemuž tě naučili. LeR. Vedou každý k své vůli své mysli i zámysly (Sinnen u. Trachten) v těch úřa- dích. O. z D. Myslí svou na něco přijíti. Žer. M. soudí, vůle volí. Č. Ledaco se mu na mysli zavrtí (v kotrbě. Vz Nestálý). Č. Veselá (dobrá) m. půl zdraví, celé tele půl krávy, nemoc holé nezdraví. Č. Svá m. peklo i ráj. Vz Spokojenosť. Lb., Č; Na lékaře nemysli, kdo jest veselé mysli. Č. M. hluboká (důmysl). Nz. Sotva s očí, hned i z mysli. Jg. Sejde s očí, sejde s mysli. (Sejde s oči, vyjde z mysli = láska jest nestálá). LB. — M. = mínění, myšlénka, smysl, smýšlení, přemýšlení, die Meinung, Gesinnung, der Gedanke, Sinn. Jg., Jel. Dvojí mysli Býti (pochybovati); rozdvojenou, dvojí, roztržitou m. míti; jedné mysli a vůle býti; jedna m.; též mysli býti. V. M. změniti. Us. Zjev mi m. prosby své (smysl). St. skl. Všichni byli jedna m. Ml. Devíti myslí, jest, než s lavice spadne. Vz Nestálý. V., Č. M. cla nedává (mysliti si můžeš, co chceš, jen mlč); M. lidská jest nestálá jako točivé kolo. Vz Panský. Lb. M. projde všudy. Pk. — Kat. 546. Mysl vzíti = rozmysliti se. Kat. 361. Kněží táborští mluvili, že mysl svůj při ar- tikulích svých pravý býti ukázati chtějí a dovésti, ale místem slušným, bezpečným a svobodným. Bls. — M. vztahem k citu a k vůli, srdce, náklonnosť, chuť, das Begehrungsver- mögen, Gemüth, Der Wille. V. M. dobrá, nevrlá, hnutá, pohnutá (něčím), Nz., ochotná, náklonná, odvrácená (od něčeho), pobožná, vrtká, lehká, nestálá, vrtkavá, plochá, po- nížená, zahořčená, kyselá, měkká, spanilá, tichá, těžká, súžená a hubená, ospalá, lenivá, chatrná (bázlivá), malá, maličká, veliká, ne- šlechetná, čacká, tuhá, čistá, panská, hrdinská, urputilá, udatná k boji, neskrocená, mdlá, vděčná, hněvivá, hrdá, volná, dobrá, veselá, pokojná, spokojená. Jg. Ochotnost', povolnosť, povlovnosť, těžkost', pohnutí, náklonnosť, náchylnosť, popuzení, zkormoucení, horkosť, horoucnosť, zapálení, natáhnutí mysli. V., Jg. Ta věc nenie mu k mysli (vhod). Št. Zlí lidé k světu mysl přikládají. Pass. 846. Žádosti a mysli ohýralé (hříšné myšlénky). Ze 14. stol., Č. Dobré jest, celú myslí i srd- cem chváliti Hospodina. Kc. A to vše v my- slech a srdcích jak stavům tak i lidu obec- nému uvázlo. Skl. 1089. Příchylnosť a mysl vděčnou, kterouž jsou země ty ku králi vždycky každého času měly. Skl. 1153. My- selko, mysl má, aj kudy ty mně chodíš? kady mně ju švárný šohajíčku vodíš? My- selko, mysl má, jdeš na dvě strany, jedna za šohajkem, druhá nevím kady. Mor. P. 278. Zb. M. mu od toho letí (jinam zabíhá, po věcech nových so pase). S. a Ž. M. míti k něčemu; s ochotnou myslí; vrtkavý na m-i; mysli se proměnily; poníženou myslí; čistou myslí se mu poddali; těžkosť na mysli; na mysli se trápiti, žráti; nezdravý na mysli; v mysli poraženi byli to uslyševše; veliké mysli býti; mysli komu pozdvihnouti, mysl probuditi; udatnou myslí snášeti, vystáti něco; na mysli neduživěti; vděčnou m. uká- zati; hněvivou m. ukojiti; to se myslem lidským přihází; v mysli složený (pokojný). V. Každého člověka m. tam jde (žádosť); To je čacké mysli znamení; proti něčemu m. si bráti. Kom. Neměla žádné mysli k vdavkám. Mus. Myslí svou někam naměřovati. Sych. K mysli býti = dle chuti. Jg., Reš. Bylo mu to k mysli. Kom., Sych. Není mi v mysli (o tom vyjednávati). Jel., Č. Po tom mysl se obrací. Kram. Myslí svou v něčem vězeti. Kom. Něčí m. na sebe bráti. Kram. Mysli dodati, komu přidati. D. Ztužiti m. proti něčemu. Jel. Klesli jsme myslí. Sych. Jak mi k mysli bylo. Kom. Točí mnou m. ne- skrocená. Jel. M. kojiti (tišiti). Kom. Dobrá m. také: radosť. V. Dobré mysli býti (veselu býti). Veselé a dobré mysli býti. V. Na m-i své se spokojiti. V. Buď dobré mysli. D. M. dobrou si dávati. Kom. Dobrou, pokojnou, nepohnutelnou, nepřemoženou a hrdinskou myslí vše nésti, snášeti. V. M. zlou., přelo- miti; m. svou na něčem ustanoviti. Št. Ne- chtějme pozbývati mysli, těžcí-li nastali ča- sové. Vz Neštěstí. Lb. Svou m. na něco dáti. Smil v. 193. Stín mne tu jest, mysl všecka jinde. Ne jednomu mysl na koně a paty u popele. Mus. — Vz Oko. — M. dobrá, rostlina, origanum vulgare, der Walddosten. L.