Mysliti
Mysliti, vedle toho mysleti. Vz List. fil. 1886. 292., Bž. 36., 195., Mkl. Etym. 208. — abs. Myslící bytosť, síla, MH. 8., hlava. M., cogitare, Ž. wit. 2. 1., meditari, 1. 2. Pravili, že je myslím (= asi) 11 hodin; Je jich myslím (asi) kopu. Brt. Mtc. 1878. 37. — co. Panna myslí to, což božieho jest. Št. N. 28. Co sobě myslé ty sluhy, ješto...; Aby jen to m-la, což s Bohem mluví. Št. Kn. š. 5., 48. — o čem (jak). Proč ne- myslíš o božských věcech. Ctib. 22. O ne- bebeských věcech myslíš. Hus. I. 136. M. o té divné trojici sv.; Celým srdcem o tom mysli; Když o tom budete m. pilně. Št. Kn. š. 25., 36., 37. — nač (kdy jak). Ve dne v noci na mne myslí. Sš. P. 518. M. na cesty. Šml. Stoje chodě pořád na to myslil. Wtr. M. na hřiechy své. Št. Kn. š. 24. — oč. O obecní užitky m. Jel. Exc. m. 64. (26.). Každý o to myslil, aby se mu zalíbil. Let. 375. Že chce o ty věci m. Bl. Aug. 63. Ač o to nemyslí. Hus I. 212. — čím. Člověk myslí duší svou. Hlv. 221. — kdy. Ve dne i v noci m. Št. — jak: správně. Dk. P. 97. — kde. Myslechu sami v sobě. ZN. Současně nelze m. více hmot na témž místě. Mj. 8. — v čem. Že u bo- žiem zákoně bude m. ve dne i v noci. Št. Kn. š. 4. — si nad čím. Matka si nad tebú myslí (stará se). Brt. Mtc. 1878. 37. — s inft. My sme ani nemysleli (nemínili) vázať. Brt. Mtc. 1878. 37.