Myslivec
Myslivec, vce, m., lovec. M., kdo umění lovecké buď z povolání neb i zábavou pro- vozuje, zvl. kdo umění tomu řádně vyučen jest, der Jäger, Weidmann. M. stopy znalý, ozbrojený, v ohni bázlivý, pěší, s tělem i s duší, mladší, jelenoznalý, nedělní n. ne- beský n. sváteční, poboční (Leib-), pocestný. Šp. M. vrchní. Lesní, lesník, nadlesní, po- lesný; mládenec, příručí lesního. Us. Cestný n. průvodčí m., pomezní m. (Gränz-). Jg. M. zvěř vábí, honí, střílí, loví. Us. M. v lese houká. M. se přistřeluje (cvičí se v střílení); jde na čekanou, na čekání; zvíře postřehlo m-ce (nahm an). Švec má roztrhanou botu a m. nemá hubky. Šp. Patron myslivcův, sv. Hubert. Rk. — M. vojenský. Nadmyslivec, vůdčí, podmyslivec, vůdce obchůzky. Vz více v Rf. 85. — M. kurevský, der Hurenjäger. Reš.