1. Mýtiti1.
Mýtiti, il, cen, cení; vymýtiti, sekati, planiti. —
co: les. V. Ausroden, hauen, reuten, roden. Dříví v lese m. V. Aby lesy na dvoje hony od cesty s obou stran mýceny
byly. V. Kal. 13. S hajným na mýcení (lesů vyjížděti). V. Hosp. 225. Vz Mýto (míto). MŻ. 61.