MýtoMýto, a, n. O původu vz Mz. 61
. — M., taxa, plat za úřední jednání půhončím dá- vaný, der Bothenlohn. Když z jednoho chleba
mnoho póvodóv na
pohon, komorníci právo jmaji vzieti, jakoby jeden póvod byl; že jsú společníci, proto jedno mýto. Vz Chléb. Kn. rož. 10. Každý póvod má dáti komor- níkóm mýto. Arch. I. 452
. — M., plat, který se vybírá od užívání silnic, mostů atd. k jich udržování v dobrém stavu. S. N., V. Die Mauth. Původně plat za cestu vedoucí mý- těným lesem. Kn. dr. 135. (Brandl). Žádný cla, mýta, tržné na zemi nebo po v
odách vysaditi sobě nemuož bez zvláštní milosti královské. Zř. F. I. Mýtu podrobený. D. Od něčeho m. platiti; m. projeti; mýta hájiti. D. M. vodní n. na vodě (V. ), mostní (mostné), cestní, silniční; mýto vybírati, propachtovati, objeti; náklady, Dražba na m.; objetí, pro- jetí, propachtování mýta; dražba mýta, Sp. M. obejíti, J. tr., prolínati. Nach. 115. Osvo- bození od mýta (mýtní); věřící list osvo- bození mýtního. Er. Na silnicích vybírá v mýtnici mýtný mýto. Pt.
— M., ve smyslu paseka, vymýtěné místo, Der Waldschlag, der Hauwald, Háj., dle Mz. 61. chybně prý místo: míto. Naproti tomu vz Gl. 162. Vz Podro- biti se čemu. Dostúpichu mýta středem lesa. Rkk. 30. — Mus
. — M., plat sa mletí, das Mahlgeld. Mlynáři mýto ab
y brali, tak jakž od starodávna bráváno bývalo, nad to žád- ných úplatkův od lidí neberouc. Kn. dr. 113
. — M., der Dienstlolm. Páni bráti mohú syny selské k službě za slušným mýtem. 1562. Gl. —
Mýto, a, n., mě. v Čechách, Mauth.
Vysoké M., mě. v Čech. Hloupější jest nad Kujebu z Mýta. (Nadávka Vysokomýtským, když je někdo Kujebáky
nazývá). Č. Vz S. N.,
Tk. I.
618., III. 654., Tf. 390.