N se střídáN se střídá: s
v, vz V (na Zlínsku); s
m: Antomin. Brt
. D. —
N se vsouvá. Na Valašsku: žingla (slov. žigla = moučná truhla), handra, tintěra, mňágať vedlé má- gať;
n se tam nepředsouvá před slovesa jit a jesť: vyjdu, obéjdu, zesť, zim
, zed. Brt. D. 65. Na
Lašsku: handra vedle ha- drlák (slov
. hadra vedlé handrlák), kvaňčet (kvičeti), takovny (Frýd.), mňadlič (mědliti), rovnina
, mrzutný. Na Příborsku a jinde ne- vsouvá se
n před
j ve tvarech: zjesť, od- jať, sjatý, zíztě (sněz). Brt. D. 110. U Do- láků: vyjáł (vyňal), zjedł (snědl). Brt. D. 54
. V různořečí pomoravském
n mezi dvěma samohláskami se zdvojuje: koženný. Brt. D. 30
. Bákati — bančiti
. Šf
. III. 474. Cf. Bž. 50., Mkl. aL. 212., 295
., Vm. Mkl. Hlásko- sloví jazyka českého 24.-25., Šf. III. 491., Leskien, Handbuch der altbulgar. Sprache. 1886. 51.—52
., List. fil. 1889. 69. (v něm
, do něho, s ním atd. m.: v jem, do jeho, s jím). Tenhlenc, tenton
. Dolnina, rovnina, hrotnica, hnojnisko atd. U Star. Jičína. Vhl. Vz Zásuvka. —
N se vysouvá mezi
a —
i: rozmaitý, sekaina, mišaina, mazaina. Brt. D. —
N přípona cf. Bž. 228., 229., Šf. III. 525.