Nabírati
Nabírati; nabrati, naberu, bral, án, ání; nabírávati, na se vzíti, naložiti, auf sich nehmen, aufladen; dostatkem bráti, genüg- lich nehmen, sammeln, zusammenbringen; falten, in Falten legen. Jg. — abs. Řeka nabírá (roste). Jg. Krejčí nabírá (činí ná- běry, řásy, v obec. mluvě: dělá faldy). Kom. Nabírá, hnedle spustí (chce plakati). Us., Ml. — co. Nabral perly (všecky); nabírati perly, oka u punčochy, vodu; nabral mnoho, ne- uveze: nabral toho sílu; tkadlec přízi na- bírá. Us. Kde si děvče tu krásu nabralo? Zpěv. I. 73. Nabírati hubu = nadírati. Us. — koho. Ti ho nabírali (smáli se mu, škád- lili). Us. Ml. — Někoho si n., někoho zle n., einem zusetzen. Dch. — (se) na koho, na co (kam). Tys na vůz málo nabral. Us. N. koho na rohy. Er. P. 5. Na lžíci něco na- bírati. Us. Kde bych se na tebe nabral? Us. — kam (do čeho). Co se do tří prstu na- brati může. Us. Vody do džbánu, do hrnce; něčeho do kapes. Us. Do věder nabíraly. Er. P. 178. Nabralo se mi vody do střevíců. Us., Rk. — (se, komu) čeho nabrati: vody (genit. dělivý), Rkk., vína. Br. Nabrav kořisti odešel. V. Kde peněz naberu? Kde trpělivosti se naberu? L. Kde se těch much nabere? Ml. Kdes té smělosti nabrala? Er. P. 481. Chlebův, aby měli na dlouhý čas, nabrali. Háj. 4. — co nabírati, čeho na- brati odkud. Vody ze studánky, z potoka, polívky z mísy. Us. Nabrala mu vody z louže. Er. P. 477. — čím. Nabrati vody džbánkem. Us. Každý sobě džbánkem a jinému stříp- kem (nabírá). Pk. Někoho pochlebováním nabírati. Ml. — čeho kde. Měli mnoho zlata, kteréhož byli v Syrii nabrali. Flav. — v co, kam. Vlk, že velmi hltavě žéře, na tři dni v břicho své nabéře. Rad. Zvíř. Nabiera vody v kovaná vědra. Rkk. 60. Naberouce ve své hrdlo lživě slov božích. Chč. 374. — komu. Nabral si do košíčku jablek. Ml. — se. Dosti se tam nabral. Us. Kobyla, kráva se nabrala (je březí). Na Slov. — s inft. Na- bral se jíti do lesa. Us. na Mor. Brt.