Náboženství
Náboženství, í, n., nábožnost, pobožnost, die Andacht, Gottesfurcht, Frömmigkeit. Dal. 8 ním jiných třicet pokřtěno s velikým na- boženstvím. Háj. Vidúc jich n. z nich sobě biskupy volichu. Pass. 988. Vešli do chrámu s velikú pokorú i s náboženstvím. Troj. 9. 3. — N., služba, pocta boží, der Gottesdienst, die Kirchenandacht. Jg. Lid se schází k n. L., Flav. — N., vyznání, víra, die Religion, der Glaube. Jg. N. katolické, pod obojí, židovské, pohanské, Jg., křesťanské, maho- medské, přirozené n. rozumové, nadpřirozené n. zjevené n. historické n. stanovené n. po- sitivní. — Pře o n.; nenávisť z n.; válka pro n.; horlivosť, svoboda v n.; důchod, základ, rouhač, posměváček n-ství. Jg. Roz- dílnost' n.; dějiny, dějepis n-ství; válka o n. Nz. Svoboda v provozování n-ství; vyzna- vač, rušeni, provozováni n.; vyučováni n. ; roztržka, nátisk v n. J. tr. Jakého jste n-ství ? N. své provozovati, k n. se hlásiti. Berg. N. a svědomí, vz Rb. str. 268. Jak dle strčes. práva výstupky proti n. (rouhači, svatokrádci atd.) trestány byly, vz Rb. 231.—232. Vz o n. více v S. N., KP. I. 76. — N., místy domácí nábytek. Marek.