Náčiní
Náčiní, í, n. (na Slov. náčení), náči- níčko, nádobí jakékoliv, das Geschirr, Ge- riithe, Hausgeräthe. Jg. N. stolní, jídelní, (Essbestek), D., kuchyňské, Kom., hospodář- ské, Us., domovní. Kor. Kuchyňské: nůž, vi- dlička, sekera, sekáček, pohrabáč, kleště, lo- patka, sběračka, pěnovačka,cedník, schránka, struhadlo, pánev, kotel, kamnovec, tácek, necky, vana, škopek, kbel, káď, sud, stou- (dev, putna, dřez či střez, kopist', díže, va- řečka, vál, válek, máselnice, pražidlo, kra- jedlo, kruhadlo, třínožka, mlýnek na kávu, vážky, 8. a Ž., kartáčky, slánka, kverlo- vačka, smetáček, samovar, řešátko, metla na sníh, loupadlo, plechy a. formičky, palice na tlučení masa, mašlovadlo, rohatinky, hr- nečky, pukličky, pekáče, rožeň, dčbán, mož- díř s paličkou, bubínek na cukr a na kávu, prkénka, trychtýř, žehlička atd. Us X. k osvět- lování a topení. Prm. N., domácí nábytek. V. N., co k vozu, ke koním a vůbec k hospo- dářství náleží. Us. — N. psací, rýsovací n. rýsovni, zobrazovací (Auftrageapparat). Nz. — N. slzné (záněť náčiní slzného, Thränen- wege). — Vz Nářadí, Nábytek.