1. Nad
1. Nad. Předložka nad (opp. pod) pojí se s akkusatioem a s instrumentalem. A) S akkusativem předložka nad určuje: 1. místo, nad jehož povrch směrem vzhůru pohyb se děje, über, hinüber, darüberhin, darüberhinweg. Sekyra nad vodu zplula. Pass. 808. Slunce nad horu vynide. Pass. 873. Vstanú kyje nad kyje, kopie nad kopie. Výb. 1. 37. Pověsil obraz nad postel. Us. Postavím stolicu svú nad paprslky nebeské. Výb. II. 481. — 2. Míru, již děj nebo stav slovesný převyšuje, über. To je člověk nad míru dobrý. Us. Na těch náměstích nachází se nad pomyšlení množství všelijakých potrav. Har. II. 145. Nad právo jměj smilovánie. Anth. I. 154. Na panské robotě uloženou práci ještě nad úkol vykonal. K. Poh. 610. Nad povahu pohlaví ženského v tom jiné převyšovala. Bart. 253. Nad to výše uvoluji se. Žer. Záp. II. 29. Co nad to žádati můžeš. Kom. Lab. 81. Již přirození všech živočichův nutí, že utíkají před mocí a násilím nebez- pečným, nad to pak lidé. Bart. 191. Žádný by za života svého jich přečísti, nad to pak v paměti podržeti mohl. Anth. I. 164. — 3. Předmět, nad nějž předmět jiný větší měrou stejné vlastnosti předčí. a) Ve spojení se slevesy býti, sahati, předčiti, prospěti a p. To jest mast' nade vše masti. Výb. I. 73. Česť Nad bohatství. Mudr. 104. Ó radosti nad radosť. Štít. Nauč. 109. Není nad domov. Mudr. 225. Zbožím i učením sahá nad tě. Kat. 511. On všel smyslem nad vše ludi. Anth. I. 32. Nad tě ve všem dobrém předčí. Pass. 151. Kateřina v učení prospěla nade vše žáky. Kat. 109. Nad jiné děti v uměnie prospěl. Pass. 351. — b) Ve spojení s posi- tivem adjektiv na označenou smyslu kompa- ratívného : Kostus bieše mocen nade vše krále. Kat. 31. Vědě jednoho krále múdrého nad vše múdrosti, krásného nad vše jasno- sti. Kat. 480. Věhlasnosť chtěla přijíti před stvořitele mocného, krále nad krále svatého. Anth. I. 90. Byla jsem bohatá žena a v tom kraji nade vše čsn'á. Výb. I. 245. Slova jeho hořká jsú nad pelyněk. Výb. II. 514. Sýr nám nad marcipán (= lépe než) chutnal. Vrat. 128. — c) Ve spojení s komparativem a superlativem adjektiv: Co nad vlky dravěj- šího, co ukrutnějšího ? Žal. 116. K vyroz- umívání všem věcem nade všecky jiné byl jemnější a schopnější. Žal. 111. ?????? páni tito nad sedláky bídnější jsou. Kom. Lab. 70. Člověk jest sám nad vše zlato draží. Anth. I. 38. Ten muž jest nad ves svět najboha- tější, nad vše múdré najmúdřejší. Kat. 352. — 4. Způsob děje slovesného toliko ve rčení nad hlas (nyní = na hlas): Všem nad hlas pově- děl. Star. Skl. II, 62. Sudí káže zemskému písaři nad hlas čísti dsky. Anth. II. 31. — B) S instrumentalem předložka nad určuje 1. místo, výše něhož co tkví nebo se děje, über, oberhalb, obendarauf. Chorúhvú výš nad hlavú točí. Anth. I. 25. Zarachoce nad niem túlec s lukem. Anth. I. 28. Orlice bě nad vozem pověšena. Anth. I. 41. Anděli nad sv. se Václavem vznášiechu. Anth. I. 86. Robenec nad branú stoje ten list četl. Pass. 916. Nad Hostýnskú horu vychází slunečko. Suš. Pís. 63. Kdo nad sebou seká, třísky mu do očí letí. Mudr. 324. Ta jeskyně od Kúřima města za dvě malé míle nad řeku Sázavu bieše. Pass. 478. Ústí nad Labem. Žal. 71. — 2. Předmět, nad nějž předmět jiný svou mocí vyniká, nad nímž svou pře- vahu účinně projevuje. Jeden buoh nade všemi námi. Pass. 1007. Já jsem. král nad králi. Výb. I. 145. Julius nad tú vojsku sta- rostů bieše. Pass. 915. Český člověk nad námi jest. Výb. I. 194. Mamertínus tehdy starostů nad Římem bieše. Výb. I. 285. Pán nad pány, král nad králi. Štít. Nauč. 108. S dobrotu kraloval jsem nad svými lidmi. Pass. 3. Ktož sě s krotkostiú obchodí, nad nepřátely vévodí. Anth. I. 43. Ukáza nad nimi svou moc. Výb. I. 2ÜJ. Pastýři nad svým dobytkem na poli bdiec sediechu. Pass. 62. Zejtra nad svými nepřátely zvítězíš. Pass. 922. Dobré nad zlým vítězí. Mudr. 28. Hole- dbáše sě Vláslav kněz vícestviem nad Ne- klaném. Anth. I. 16. Knieže ukáže nad vámi svůj hněv. Výb. I. 202. Všechno pověděchu, co sě nad nimi dálo. Výb. I. 210. Nikda sě nad ním pomstiti nežádal. Pass. 731. Aby nad námi mstěno nebylo, jako nad nevěr- nými lidmi. Bart. 149. Učiňte nade mnú, co chcete. Pass. 770. Želeli toho, co jsú nad těmi svatými učinili. Pass. 597. Ona nad vámi, což jí libo, páše. Pass. 835. Rozličně nad ní starosta tryznieše. Pass. 812. Anděle boží, proč nade mnú hýříš, totiž křivdíš ? Pass. 963. Nade všemi's zradil. Let. 448. Nepřietel nad vámi odolati nemůž. Pass. 865. Má nad nimi popraveno býti. Tov. 27. Buď nad jeho životem popraveno. Arch. I. 211. — Pozn. Přechod z významu hmotného u význam pomyslný objasňují nám tyto pří- klady : Dionysius nad slepým ta slova pro- řekl. Pass. 900. Potom kázal apoštol všecky nemocné sezvati a bohu sě nad nimi po- modlil. Pass. 53. Vstane jedno slunce po všem nebi, vstane Jarmír nad všiú zemiú opět. Anth. I. 22. Mějdiek, věrný sluho, byľs nad málem věren. Štít. Nauč. 238. — 3. Příčinu pocitů libých i nelibých, halber, wegen. Jest jistě lítostivá věc, nad niž slušně úpěti a naříkati můžeme. Žer. L. I. 29. Po- peluška se nad tím velice starala. Poh. II. 191. Podivili jsme se nad takovou tupostí. Žer. Záp. II. 47. Smiluj se nade mnú. Výb. I. 195. Nad svú hřiešnú duší sě slitovavši na púšť běžela. Pass. 322. Vzteklý povyk učinili nade vším studem a bázní i nade vším dobrým řádem se zapomenuvše. Bart. 63. I nevím, jak jste se nad tím zapomněli. Anth. II. 127. Nalezl jsem mnoho nedostatkův, nad kterými by se stavové nemálo uraziti mohli. Žer. Sn. 79. Sám ty věci spatřil a nemálo se nad nimi pohnul. Žer. Sn. 79. Velmi se nad tím pozastavil. Us. Byl jsem nad tím velmi teskliv. Žer. Sn. 55. Nad odkladem tímto žádné nelibosti nésti neračte. Žer. Záp. II. 165. Nad tím se raduji, nad tím se rmoutím. Žer. L. I. 146. Velice jsem nad tím potěšen. Žer. L. I. 85. — Pozn. I v těchto a těm podobných případech původní význam před- ložky nad místný, hmotný jest: Nad hrobem i divně sobě hořekují a kvílí. Har. I. 283. Srovn. s tím: Hořekuje a kvílí nad smrtí otcovou, nad svými hříchy a p. Brt. v Listech filologických 1877. str. 230. a násl. Vz Zk. Skl. 260. a Ml. II. 34.