Nadejíti. — abs
Nadejíti. — abs. Nadešla doba, večer, příležitosť a p. šp. prý m.: přišla, nastala, přiblížila se a p. Ale cf.:Však i v manžel- stvu nadejdú práci, a snad těžší aneb ně- kolik jich miesto jedné. Št. Kn. š. 70. Cf. Nadstoupiti. — co, koho. Nadešlo jich (= je) pachole. S.š. P. 14. Nemóžeš-li vy- soké stezky nadjíti panenství. Št. Kn. š. 81. Nespravedlnosti mé nadešli jsú hlavu mú. Ž. wit. 37. 5. Mrchu nadjíti. Ezp. 811. — kde. Však i v manželství nadejdú práci. Št. Kn. š. 70. — koho (kdy). Nadešel mne v noci sen. Sš. Kdyžť v tom jej smrť nadejde. Št. Kn. š. 23. Zámutky sú ny na- dešly. Ev. olom. 45. 2.