1. Nadíti
1. Nadíti = naplniti. Cf. Bž. 203. — co: koudel. Dbš. Sl. pov. I. 351. — co, se čím: kužel lnem, aby se mohl len spřádati. Us. Hk., Němc. A když přišlo pondělí, na- díla. se kúdelí. Sš. P. 673. — kam: len na kužel. Němc. Ano crčie krvavé struhy, kdež se hložie v hlavu nadí, div že se leb ne- rozsadí. Modl. 54. a. — se s kým. Na- dievať sa s dákym = súdiť sa. Sb. sl. ps. I. 107., Dbš.