Náhliti
Náhliti, il, en, ení, beschleunigen, an- treiben; eilen. Jg. —abs. Čas náhlí. L. Kdo velmi náhlí, lehko se ošálí. Bern. — komu (na Slov.), naléhati, jemanden betreiben. Plk. — kam: do trhu (pospíchati). Jg. — nač. Nenáhli přece na to tak. Mor. Hý. —s iuft. Náhlil to urobiť. Šf. — se s čím: s cestou svou (pospíchati). Kartig. — se (= náhliti): pospíchati; velmi se hněvati. Na Slov.