Nahnouti
Nahnouti, nul (zastr. nahl), ut, utí; na- hýbati, beugen, neigen, schmiegen. Jg. — co: sud, hlavu. Us. — si. Rád si nahýbá (rád pije). Sych. — se. Nahni se. Us. — se po čem. Po prutech se nahnula. Er. P. 178. — se odkud: z vozu. Er. P. 474. — koho, se ke komu, proti komu čím: tělem. Us.