Náhoda
Náhoda, y, f., nahodilost', případnosť, vz Příhoda. N. zove se vše, co se neočekávaně neb z nevědomé příčiny stane, der Zufall. V., Jg. N. slepá, šťastná, nešťastná. Us. N. věcí. Us. N. a štěstí nic nejsou. Kom. N-dou se to stalo, přihodilo; n-dou najíti. V. Ne n-dou = úmyslem. Náhodou někoho potkati. Flav. Vše pouhou n-ou stojí, jde. Nt. Vz S. N.