Nahoditi
Nahoditi, hoď, -hodě (ic), il, zen, ení; naházeti, ejí, ej, el, en, ení; nahazovati, an-, auf-, vorwerfen, hinein werfen, Ros.; se, in den Wurf kommen, vorkommen, vorstossen; sich ereignen, zutreffen. V. — co. Naházel velikou hromadu kamení. Us. N. zeď (maltou obvrhnouti, omítnouti, mit Mörtel bewerfen). Us. Hý. N. otázku nesprávně m. učiniti, na- mítnouti, vydati, podati. Brs. 10Ö. Naházel toho plný vůz. Ros. — co, koho komu. N. míč bijícímu jej palestrou. Us. Nahoď mi. Us. Pán Bůh mi toho člověka nahodil. Ros. Vz Tkadlcovství. — Br. — čeho. Zavolej slepičky, nahoď jim pšeničky. Sš. P. 162. — čeho kam. Smetí do sklepa, Ros., hlíny do jámy. Har. Kamení na někoho n. Jg. — se komu. Vše bere, co se mu nahodí. Us. Nahazuje se mi dobrá příležitosť. Jg. — se jak. Ctnosť se náhodou nenahodí. Č. Z nevě- domosti a křehkosti se to nahodilo. Br. — se komu od koho. Jestliže se mi co zlého od něho nahodí. Br. — se k čemu = ná- hodou u toho býti, k tomu přijíti. — se čím. Jakýmkoli nahodí se pořádkem. Jel.— sinft. I bláznu nahodí se něco moudře po- věděti. Mudr. I moudrým nahází se klesati. Br. Nahodiť sě nelibosť někomu učiniti. Št. — že, aby. Vz Činiti.