Nahoniti
Nahoniti, il, ěn, ění; naháněti, nahonívati, viel treiben, eintreiben, uhoniti, erjagen. — co. Toho, což nespravedlivě nahonil, neužive. Br. — si čeho. Lev si toho nahonil. Jel. Statku si n. Zav. — co na kom. Co na chudých lidech nahoní. Reš. — čím. Málo skoupostí nahoníš. Reš. — se čeho kam odkud. Dosti se nahonil dobytka na pastvu a z pastvy. Us. — Vz Naháněti.