Náchlebník
Náchlebník, a, m., náchlební člověk, kdo na čím chlebě jest, der das Brod eines An- deren isst, Brodgenosse, der Bedienstete, Brödling. Hospodář může za své n-ky od- povídati. Pr. měst. 101. Vz Gl. 165. Nejsem tvůj n., proto mi nerozkazuj. Mus., Kom. Svě- domí stranám vydávati nemohou též čeleď domácí, náchlebník, služebník hluchý, ná- blazní. Kol. 61. Vz Kn. drn. 135. — N.., pochlebník, řitopásek, der Schmarotzer. Apol., Schön.