1. Najíti1
. Najíti, najdu, jdi, najda, (ouc), šel, šed
, jití, (zastr. najden);
nachoditi, il, zen, zení;
nacházeti, ejí, el, en, ení;
nachodívati, nacházívati- na věc přijíti, hledáním nebo náhodou něco dostati, finden, vorfinden, an- treffen; vyhledati, auffinden; smysliti, vymy- sliti, ersinnen, erdenken, entdecken ; něčím se spojiti, nakaziti, napuchnouti, anziehen, eindringen ; přicházeti, nabíhati, naběhnouti, anlaufen, überlaufen, wohin oft gehen; —
se: nalezenu býti, sich vorfinden, gefunden werden; přijíti, býti, sich einfinden, sein; mnoho choditi, viel gehen ; sobě pomoci, sich zu helfen wissen, sich darein finden (na Slov.)
. Vz
Nacházeti se. — abs. Buď najíti nebo domů nejíti. Vz Odvaha. C. Přišlo mu to, jako by našel. Dch. —
co, koho: peníz, věc ztracenou. Us. Co jsi hledal, (to) našel jsi (původ neštěstí. Vz Neštěstí). Č. Věc neztra- cenou n
. (krásti). Č
. Hadr onuci našel. Svině pytel najde a mošna lotra. Papr-. Snadno hůl najíti, kdo chce psa bíti
. Kdo má koláč, najde i družbu. Panenko sedávej v koutě, budeš-li hodná, najdou tě. Jg. Když chceme říci, že se něco založeného nemůže najíti, užíváme pořekadel, vz Kaša, Truhla. — co kde. Našel
pod lavicí, běže za vozem (jináč se věc má). Ros. Našel to
za truhlou. Us. N. co pod lavici ve světnici. Er. P. 422. Jen že
u své milé lásky nenašel. Er. P. 18tí. —
co čemu, komu. Najdi mi nůžky. Us. N. něčemu konec. Us. —
za co. U sebe za slušné nacházím. Žer. Chci na tom dosti míti, co mi páni za právo najdu. Tov. 38
. —
co k
čemu. Kdo má koně, snadno k němu sedlo najde. Jg. —
čím (nakaziti se, na- puchnouti). Najíti smradem, kouřem, dýmem. Ros. N. solí (nasáknouti). Us. Až to jedem
najde. Lk. Jezero vodou našlo (naběhlo). Peš. —
se kudy. Najdeš se dosť tou špatnou cestou. Jd. Světem se nachoditi. Plk., Šm.—
koho kde jak. Našli jsme je hospodou. Har. I. 168. —
čeho. (nakaziti se, vsáknouti se). Víno našlo vody (vodou). Ms. štěp. Až toho jedu do něho najde a on nakažen bude
. Krab"
. N. (nalézti) holi, škrabošky atd.
šp. m. hul, škrabošku. Brt
. Vz Na, 3. — (
se) ka
m (do čeho,
k čemu). Kouř najde do světnice. Us
. Do lomu nacházeti (vluzovati se). Br. Mají se do rady nacházeti. Pr. měst. Dosti jsme se do školy nachodili. Us. Když se do dne a
do roka najíti nedá. Er. Abych se
neprodlévaje k tomuto přítomnému soudu do
tohoto města najíti dal. Žer. Kteříž dali se
k tabuli najíti. Skl
. V. 177. Ona k němu
nacházela (vtírala se). V
. On k ní často na-
chází. Troj. — Br. —
komu na co. Našel
mu ná ránu (ukázal mu, kde ho raniti, po-
padnouti může). Ros
. —
na k
oho. Stále na
něho nachází (nabíhá). Jg. —
co (se) kde
(v čem, při čem, na čem, před čím,
mezi čím). Jak daleko s očí sejdu, tak
mdlou lásku v srdci najdu. Nepochybujem,
že se tak hotově v tom najíti dáte.
Er
. To
se tak našlo v registřích starosty komor-
ničího. Nál. 214.
Na ulici to našel. Ml. Na
našich kněžích to nacházíme. Apol. Na mor-
déři vinu najíti. Zř. F
. I.
Před právem dáti
se najíti. Er. Našel to
mezi spisy. Us. Najíti
koho mezi známými. Chč. 301. Perly v sko-
řepinách mořských se nacházejí. Kom. Rudy
v žilách, v pramenech
, kameny v zemi n.
Vys. A masa jejich v masných krámech na
prodeji se nacházejí. Koc. Vz Nacházeti se.
Při starých lidech nachází se rada, jako při mladých síla. V., — se za kým. Ten se za ní nachodil. Us. V tom kraji za výběrčími 7000 zl. se nachází. Žer. L
. I. 131. —
co, se
z čeho. Z historie se to nachází. Har. Z peněz (za peníze) najdou se dělnice. Dh. —
se. Tak se našlo (nalezeno bylo). Ml. Pakli se jinak najde. Bart
. Řídcí synové otcům podobní se nacházejí. Us. Dám se ráno na- jíti (přijdu. Vz Najíti se kam
, do čeho.) Us. Dnes jsme se dosť našli, nachodili. Us. N. se = sobě pomoci. Zná se ten najíti. Na Slov. Plk. Navětřivše, co se díti bude při sjezdu
, najíti se dali. Skl. 611. Zb. Vz Na- cházati se. —
se (koho) kdy. Aby ji
o mu- sice našli. Er. P. 242. Co jsem
se nachodil po tmavé noci. Sš. P. 400. Nenajde-li se ku
právu po
zamčení d
o třetího dne pořád zběhlého
. 1532. Pr. —
se s
inft. Našlo se býti pavučinou. Kom. — že. Našel, že vážila hřivnu zlata. Br. Najdeno jest, že pohnaný má vésti. Pr.