Nakaziti
Nakaziti, il, žen, ení; nakažovati, po- zdějši: nakazovati, anstecken. V. — Nemoc nakazující. Jel., nakažující. V. — co: po- větří, člověka, celé město. Us., Ros. — koho čím: nemocí. D. Neduh, jímž se jeden od druhého nakaziti může. V. N. smradem,jedem. V., dotknutím. Kom. — Bart. 347. Har. I. 70. — se od koho. V., Br. -- čeho. Ten toho nakazil! Ros. — co kde. Tělo ve všech údech jedem n. Nz.